Blog

Z živočišné třídy rakovců, rádu různonožců (Amphipoda) mají pro rybářství značný význam blešivci z rodu Gammarus. Jejich tělo je se stran zploštělé, hlavová část má přisedlé oči, hrudní segmenty mají po jednom páru kráčivých končetin, z nichž přední nožky hrabou a chápou se kořisti. Většina má žaberní lupínky. Dospělé samičky mají u odstupu nožek ještě výčnělky, na nichž se vyvíjejí vajíčka v tak zvaném plodovém prostoru.

Na obloukovitě zahnutém zadečku jsou tři páry dvouvětevných končetin, které slouží k plování a přihánějí čerstvou vodu k žábrám. Za nimi jsou ještě tři páry skákacích nožek. Krunýř, známý u jejich „velkého příbuzného“ raka říčního, není u blešivců vyvinut. V mořských a sladkých vodách žije asi dva tisíce sedm set druhů různonožců. Nejrozšířenějším druhem u nás je blešivec potoční (Gammarus pulex fossarum), dlouhý okolo jednoho centimetru.

Na jižní Moravě žijí další druhy. Setkáme se s ním v silných pramenech, tak zvaných „teplících“, zarostlých vlajícími porosty vodních mechů z rodu zdrojovek (Fontinalis) a vláknitými rasami ještě v nadmořských polohách okolo tisíce metrů. Žije i pod kameny a v pobřežních náplavech blízkých horských potoků a řek osídlených pstruhem a lipanem.

Z plochy každého čtverečního metru lze po rychlém vytažení zmíněných porostů napočítat stovky těchto korýšků, obdařených při dostatku rostlinné a živočišné potravy značnou množivostí, takže v biomase přirozené rybí potravy jsou velmi podstatnou složkou. Zajímavý je pohyb těchto drobných ráčků.

Lezou na boku a přitom se dost rychle proplétají mezi kameny a unikají do bezpečných úkrytů. Potravou blešivců jsou odumřelé, zahnívající rostlinné části, uhynulé drobné i větší organismy včetně ryb, jejichž leklé kusy dokáží v krátké době úplně zlikvidovat až na tvrdou kostru.

Náročnost blešivců na kyslík a vápník vedla k jejich označování za indikátorové organismy kvalitních pstruhových vod, vhodných i pro rybochovná zařízení, zvlášť pro pstruhové a lipanové líhně. Hlavní význam blešivců je v tom, že odstraňují celoročně připlavený rostlinný detrit z celého povodí, který by nepříznivě zanášel dno a v letních měsících odčerpával při rozkladu značné množství kyslíku, což je zvlášť důležité hlavně na spodní hranici pstruhových a lipanových vod.

Blešivci jsou také velmi vydatnou potravou pro lososovité (i jiné) druhy ryb. Každý pozřený blešivec má přibližně třicet kalorií a je prakticky stále dostupnou potravou, jejíž význam se mnohonásobně zvyšuje při zotavování ryb z vyčerpávajícího tření. Mladší blešivci umožňují násadě lososovitých ryb rychle odrůstat. U lovných jedinců se z blešivců ukládá červenavé barvivo crustaceorubin do jejich svaloviny, takže mají krásně narůžovělou barvu.

I v líhních vidí pstruhař raději živě narůžovělé jikry při výtěru, než jikry bledé nebo jen slabě nažloutlé, z nichž se líhne menší procento životaschopného plůdku. Ve volných vodách lze podporovat výskyt blešivců a zřizovat ohniska jejich vydatného množení tím, že se do mírněji proudících úseků klademe staré kusy dřeva, které zatížíme pomocí těžkých balvanů a kamenů.

U líhní a jejich odchovných zařízeních v průtočných příkopech a rybníčcích, kde by měli být hlavní složkou krmného režimu. Kdysi zakládali starší praktikové i množirny blešivců. Jejich ošetřování je náročnější na práci, ale vyplatí se u odchovů pstruhů určených do volných vod, neboť zvyšuje výrazně tělesnou zdatnost a odolnost odkrmeného plůdku i ročků. Tím se zvyšuje i návratnost úlovků dorostlých pstruhů.

V praxi se doporučuje Berbigův způsob, při němž se silný pramen vždy po pěti metrech rozšíří v tůňku až tři metry širokou a 40 centimetrů hlubokou, hustě v okrajích osázenou rozrazilem a zdrojovkou. Jakmile se blešivci namnoží, odchytávají se ke krmení pomocí neohoblovaných prkének o rozměrech 40 × 20 cm, rychle vytažených a obrácených, aby bylo možné shrnout blešivce do sběrné nádoby.

Osvědčil se i další způsob průtočných rybníčků o rozměrech 7 0 × 7 0 × 7 0 cm, do nichž se po napuštění nasadí blešivci na lovení v potoce a soustavně se přikrmují zetlelými rostlinami a odpadním masem. Lze je i spojit s odchovným rybníčkem a oddělit pouze sítem s otvory, velkými jeden milimetr, aby drobní blešivci samovolně pronikali k obsádce pstroužků.

Je nutné upozornit, že mohou být v intenzivním chovu lososovitých ryb blešivci mezi hostiteli vrtejšů například z rodu Echinorhynchus, kteří odčerpávají mnoho živin, způsobují vyhublost postižených ryb, které pak už nejsou vhodné pro umělý výtěr. Někdy se takto larvami vrtejšů napadení blešivci již při prohlídce lupou prozrazují prosvítajícími červenavými tečkami v těle.

Přečíst další články o nástrahách

Pokud by se místy k zpestření výživy pstruhů blešivců běžněji používalo, je třeba je občas zkontrolovat laboratorně. Blešivci jsou chutným soustem i pro ptáky vázané na vodní prostředí, nebo jeho bezprostřední okolí, jako ochrany zasluhující skorce, ledňáčky, konipasy, nebo potulující se divoké kachny. Náhlé vymizení blešivců z revírů, v nichž se běžně na vhodných lokalitách vyskytovali, je dokladem, že došlo k vážnému narušení kvality vody a že je nutné urychleně najít a odstranit zdroj znečišťování.

Sušené blešivce lze také použít k rybolovu. Bežně se dnes dá koupit nasušený gammarus v chovatelských i rybářských potřebách. Samotné využití je široké. Buď je můžete použít do krmení, ve kterém časem změknou a lze je tak snadno napíchnout na háčky o velikostí 12 – 18. Nebo si tuto výbornou nástrahu můžete dopředu připravit doma.

Stačí ho rozsypat na vlhkou utěrku, papír a pravidelně ho rozprostřít. Tuto vrstvu poté zakryjeme opětovně vlhkou utěrkou. Ráno máme gammarus připravený k snadnému napíchnutí na háček. Jenom je potřeba se vyvarovat pachu, které v sobě nesou všechny látky z pracích prostředků.

Proto je nejlepší použít vyvařené pleny nebo čistě používat pro tuto činnost jeden druh nepotřebných hader.Ty časem dostanou ten správný odér. Další možnost je využít gammarus ve formě rozemletého prášku. Ten lze použít rovněž do krmení, ale také při přípravě domacího boilies. Poměr této moučky by neměl překročit 10%.