Blog

Dnes si řekneme něco o živočišných nástrahách, především živých, jako jsou různé žížaly a červi. Největší z žížal je rousnice, která dosahuje délky i přes patnáct centimetrů. Jsou velice plaché a svoje chodbičky opouštějí v noci. Kdo je chce chytit, musí být k tomu patřič­né vybavení. Používáme obvykle elek­trické svítilny nebo jiného osvětlení a místa, kde vylézají rousnice ze země osvětlujeme nepřímo, neboť na prudké světlo reaguje rousnice tím, že se okamžitě stáhne do díry.

Na­šlapujeme opatrně a jemně si svítí­me na místo, kde čekáme vysunuté rousnice. Potom prudce rousnici pal­cem a ukazováčkem přitiskneme k ze­mi a jemně povytahujeme ze země. Nikdy nepoužíváme násilí, kdy ob­vykle rousnici přetrhneme. I když v prvním okamžiku nejde dobře vy­táhnout, raději chvilku počkáme a pak ji jemným tahem dostaneme ze země.

Chycené rousnice dáme do plá­těného sáčku nebo do velké plechov­ky. Někteří rybáři po nachytání velké­ho množství rousnic (obvykle po vel­kých deštích) uchovávají rousnice v bedničkách, kde mají drnový pod­klad, zeminu, listy zeleného salátu apod. Bedničku nechávají na chlad­ném, tmavém místě (ve sklepě apod.) a jemně drny navlhčují.

Tak si ucho­vávají rousnice i v období, kdy je su­cho a rousnice se těžko chytají. Ne­smíme však zapomenout na dodávání salátu, trávy, zeleniny apod., k vý­živě rousnic. Jsou i další způsoby jak je dostat ze země, například stálým silným zavlažováním místa s výsky­tem rousnic, zatloukáním kůlů do ze­mě (poměrně hluboko) a silným za­léváním nutíme rousnice k opuštění děr.

Často se rybáři chlubí, že získat stovky rousnic není pro ně problém, neboť je chytají pomocí elektřiny. Jde o metodu, při které je sice možné chytit mnoho rousnic, ale také při neodborné práci ztratit život. Proto nepoužívejte při sběru rousnic elek­trický proud. Zbytečně riskujete!!!

Rousnice jsou výtečnou nástrahou pro mnoho druhů ryb, především úho­ře, sumce, parmu, kapra, lína, cejna, okouna. Nepohrdne jí ani candát. Nastražení rousnice na háček není obtížné. Je několik rozšířených způsobů. Například na kalhotky, nebo „na balík“. Rousnice je velká nástraha a každá ryba ji tedy nemůže brát stejně. Zatímco úhoř, mník, sumec, okoun a parma ji berou velmi dobře, rychle a hltavě, cejn, lín a někdy i kapr s ní mají spoustu práce a trvá jim dost dlou­ho, než můžeme s jistotou zasekávat. Záleží na velikosti dané nástrahy i velikosti dané ryby.

Můžeme proto použít jenom části rousnice (půlku apod.) a míváme též úspěch. Rousnice (např. při lovu sumce) se dávají na háček v počtu i 20 kusů. I při lovu vel­kých línů dá­vají rybáři dvě rousnice na háček. Rousnice je a zůstane při lovu ryb večer a v noci stále tím nejlepším, co v nástrahách živočišného původu máme a lov úhořů bez rousnic si ani nedovedeme představit.

Koupit živé rousnice on-line

Další oblíbenou nástrahou jsou hnojné žížaly, takzvaní hnojáčci. Najdeme je na kraji kompostů a dobře proleželých hnojů, v zetlených částech listí v zahradnictvích apod. Mají rády vlhčí prostředí a jejich pach z hnojiště je velmi typický, neboť vylučují žluta­vý exkrement a jsou velmi dobrou nástrahou hlavně na jaře při lovu línů v tůních, plotic a cejnů v úpla­vech a tloušťů v proudné vodě. Hnojáčkem nepohrdne ani kapr, parma, hlavně okoun.

Na jaře míváme s hnojáčky nebývalé úspěchy. Je to žíža­la, kterou můžeme získat velmi snad­no, a kterou můžeme používat celý rok, tedy i pro lov na plavanou v zi­mě. I tehdy získáme hnojáčky, neboť jsou schované hluboko v kompostu a při odkopání horní vrstvy (často už zmrzlé) jich nacházíme velká množství. Na háček dáváme podle aktuálního ročního období.

Z dalších druhů žížal stojí za zmín­ku kopané žížaly. Jsou dobrou nástra­hou pro lov kaprovitých ryb. Jejich získávání není obtížné, pokud není sucho, kdy zalezou hluboko do země. Ostatní druhy žížal jsou už velmi sporadické výskytem a rybáři je po­užívají ojediněle. Při lovu ryb na žížaly jich k vodě nebereme velké množství (podle do­by pobytu). Nádobu s žížalami nechá­váme ve stínu, neboť v teple by ží­žale pošly.

Další velmi používanou nástrahou, hlavně při lovu na plavanou, jsou bí­lí červi. Jsou to larvy mouchy masař­ky (kterých je mnoho druhů) anebo larvy brouka potemníka moučného. V létě získáme bílé červy velmi snad­no. Stačí kousek masa (vnitřností), nebo zbytky ryb atd. položit na děro­vaný plech nebo síto položené na bedničce s pilinami a máme o červy postaráno.

Koupit živé červy-pinky barevné,bílé on-line

Pak stačí přendat potřeb­nou část červů do krabičky, při­dat drobné piliny a můžeme jít chy­tat. Zde musíme pochválit i některé ob­chody s rybářskými potřebami, kde můžeme bílé červy kupovat celou zimu. Existují rybáři, kteří je dove­dou vyrobit i v zimě.

Přečíst další články o nástrahách

K nástrahám bílých červů používáme obvykle tenké a ostré háčky, na který se dobře napichují. Vždy napichujeme za širší část těla, které je tvrdší. Při napíchnutí na opačném konci nám obvykle ob­sah červa vyhřezne. Totéž by se sta­lo i při použití silných větších háčků. Na háček se může dát různý počet červů od jednoho při lovu ouklejí, až po pět až sedm při lovu kaprů. Je to výborná nástraha při lovu na pla­vanou a chytneme na ni plotice, per­líny, podoustve, cejny, skaláky, tlouště, ale i kapra, okouna a další dru­hy ryb. Málokdy nás zklamou, a pro­to jsou při rybaření tak oblíbené.

Další oblíbenou nástrahou jsou lar­vy chrostíků, zvaní „rákosníci“ nebo „dřívka“. Larvy jsou ukryty v typic­kých schránkách z písku, dřívek, jehličí apod. Je jich mnoho druhů, podle prostředí, kde žijí. Známe exempláře bíložluté, dlouhé až dva centimetry, ale také menší bělavé, zelené apod., kteří dosahují délky nejvýše jeden centimetr. Všichni jsou výbornou nástrahou pro lov parem a kaprovitých ryb, včetně kapra.

Ulo­vené rákosníky je nejlépe dát do vlhkého hadru a pak do nádoby bez vody, neboť když voda zteplá, rákosníci zahynou. Ve vlhkém a chladném prostředí vydrží dost dlouho. Rákosníka vytáhnutého ze schránky napi­chujeme na háček za hrudní část. Dáváme dva až čtyři na háček. Rákosník je v některých vodách v létě jedinou nástrahou, se kterou míváme úspěch a je to jedna z nástrah, kte­ré neodolá parma. Z dalších živočišných nástrah sto­jí za zmínku ještě larvy pošvatek, je­pic, patentky (larvy pakomára), pijavky a různé druhy larev.