Právě si prohlížíte Živé nítěnky nalezení lokality a jejich chov

Živé nítěnky nalezení lokality a jejich chov

Všeobecně rozšířenými drobnými kroužkovci jsou nitěnky. Tvoří samostatnou čeleď nítěnkovitých-Tubificidae, která patří do třídy maloštětinatců (Oligochaeta) kmene kroužkovou (Annelida). Do téže třídy patří například žížaly. Tělo nitěnek je tenké červovité (kresba), dosahuje délky až 50 mm a průměru do 1 mm. Skládá se ze stejných  válcovitých článků, kterých bývá až sto. Zbarvení je narůžovělé až červenohnědé. Na každém článku s výjimkou prvního jsou čtyři svazky štětin (2 hřbetní a 2 břišní), jejich tvar a uspořádání je rozlišovacím znakem. Na druhém článku je ústní otvor, na posledním řitní.

Nitěnky žijí v usazeninách dna stojatých i tekoucích vod, čistých i značně znečištěných. Nejhojnější jsou v bahně. Přední část těla je zavrtaná v bahně, zadní část vyčnívá do vody a jejím komíháním si živočich přihání čerstvou vodu pro potřeby dýchání. Nitěnky, stejně jako většina máloštětinatců, polykají substrát a z něj tráví různé ústrojné látky. Nestravitelné zbytky vycházejí řitním otvorem z těla ven. Při hojném výskytu tvoří nitěnky na dně vod doslova červené koberce dobře viditelné ze břehu. Při otřesu nebo jiném podráždění se ihned zatáhnou do bahna a červené koberce zmizí. Nitěnky jsou obojetníky (hermafrodity), rozmnožují se vajíčky, ze kterých se líhnou malí červíci. Tvoří důležitou složku potravy ryb, též akvaristé je používají jako krmivo pro své rybičky.

U nás je nejznámější druh nitěnka obecná (Tubifex tubifex), která se vyskytuje v nejrůznějších vodách po celém světě. Hojné jsou rovněž některé druhy rodu Limnodrilus. Jsou delší než nitěnka obecná a tmavěji zbarveny. Nitěnky můžeme snadno získat tak, že obyčejným starým cedníkem na čaj nabereme trochu bahna a propíráme je tak dlouho, až zbude na sítku jen hrubý podíl. Ten vysypeme na misku s čistou vodou, odkud pak kouskem drátku, špendlíkem nebo pipetkou vybereme jednotlivé kusy.

V misce s vodou pozorujeme jejich pohyb. Bez přítomnosti substrátu se nitěnky stáčejí do spirály, ve větším počtu se shluknou do klubíčka. Jejich přirozený život můžeme sledovat při chovu na jemném substrátu. Stačí sklenice o objemu 0,5 -1litr. Jako substrát je nejvhodnější převařená zahradní zemina. Trochu zeminy v plechové nádobě zalijeme vodou a krátce ji povaříme. Po ustátí vodu slijeme, zeminu necháme vyschnout, rozmělníme ji a přesejeme přes jemné sítko. Takto připravené zeminy dáme do sklenice vrstvu asi 1 cm a sklenici naplníme vodou.

Přečíst další články o nástrahách

K tomuto chovu jsou vhodné jen nitěnky, které si v přírodě sami nalovíme (stačí několik jedinců). Červi kupovaní v akvaristických prodejnách nemají zdaleka takovou odolnost, protože „lovci“ je z bahna často vypuzují teplem. Brzy po nasazení nitěnek pozorujeme, že zemina je protkána jejich chodbičkami a na povrchu se objevují hromádky nestrávených zbytků. Občas spatříme záď vyčnívající nade dno, někdy i celou nitěnku na povrchu.

Vzhledem k snadnému získání a chovu mohou být nitěnky zajímavými objekty pozorování pro mladé zájemce o přírodu. Rybáře by jistě zajímalo, zda lze nitěnky používat také jako nástrahu, jako se používají larvy pakomárů („patentky„). Možné to je, ale nitěnky nelze pro jejich tenké a měkké tělo napichovat jednotlivě na háček. Je však možné větší klubíčko nitěnek na háček přivázat a pak je to vynikající
nástraha.

 

Sending
User Review
4.62 (13 votes)

Napsat komentář