Využití Amura a Tolstolobika v zarostlých vodách

Pravidelná meliorace rybníků patří bezesporu k zásadním opatřením, která v konečném výsledku rozhoduje o kvalitě dané vody. Nepříznivé vlivy špatného prostředí ovlivňují v procesu stárnutí rybníků negativně nižší produkci a zdravotní stav ryb.

Tato skutečnost je výsledkem přirozených změn. Především se jedná o zhoršení biologických i chemických poměrů, které se po určité době projeví v každé produkční nádrži. Vodní rostliny tvoří součást rybničních biocenóz. Protože ale často zhoršují tepelný a světelný režim a znesnadňují vývoj přirozené potravy ryb.

Jejich silný rozvoj, především vyšších rostlin, je právem považován za nežádoucí. Tvrdé porosty vyšších rostlin, jako jsou rákos, ostřice, šípatky a další, obsahují vysoký podíl celulózy a sloučenin křemíku, a proto se pomalu rozkládají. V prostředí s nedostatkem vápníku je tento proces nedokonalý a vytváří kyselé prostředí. kde vznikají huminové kyseliny.

Kromě toho tyto porosty snižují úrodnost rybníka a omezují pohyb ryb, pokud dojde k velkému rozmnožení. Měkké vodní rostliny okřehek, stulík, lakušník, při přiměřeném výskytu (to je od 20 do 25% rybniční plochy) jsou nádržím prospěšné, neboť obohacují vodu kyslíkem a slouží jako přirozená potrava fytofilním druhům bentosu.

V období nevhodného (nadměrného) rozvoje těchto porostů se sníží teplota vody, omezí asimilace fytoplanktonu a kolísá obsah kyslíku a pH vody. Vodní rostliny můžeme likvidovat třemi způsoby: mechanicky, chemicky a biologicky. K biologickému boji jsou využívány (kromě kachen) i býložravé ryby.

Vysoký meliorační efekt přináší vysazení amura bílého, který má k příjmu rostlinné potravy přizpůsobeno trávící ústrojí. Amur o hmotnosti 300 až 400 g může spotřebovat denně až 1 kg vodních rostlin. Na 1 kg přírůstku amura připadne asi 25 až 35 kg měkkých porostů. Přijatou potravu tráví amur pouze z 30 až 50%, takže svými exkrementy organicky hnojí rybník.

Likvidace přemnožené vegetace amurem byla pozorována i v mělkých (0,6 až 0,8 m) nevypustitelných nádržích, do nichž bylo vysazeno 110 ks na ha (průměrná hmotnost 12 až 14 g). Ukázalo se, že v prvním roce sledování dvouletí jedinci nevykazovali výrazný podíl v odstranění rostlin.

Intenzívní likvidace porostů nastala až při odchovu tříletých ryb o průměrné hmotnosti 1800 g. Celková rostlinná produkce se v nádrži snížila o 73,4 % a obsádka amura umožnila zvýšit produkci ryb o 130 až 170 kg.

Vždy je ale zásadní nasadit dostatečné možství amura za včasu, který zabrání tvorbě kořenového systému rostliny, a to i ve velmi mělkých ( 30 až 40 cm ) nádržích, které se většinou používají jako chovné.

Pro jižnější položené vodní nádrže s vysokou produkcí vodních řas se osvědčuje tolstolobik bílý a tolstolobik pestrý. Tolstolobik se dovede živit nižšími vodními rostlinami a může tak bezprostředně zasahovat do biomasy fytoplanktonu. Meliorační efekt tolstolobika je také velmi účinný.

Býložravé ryby chované v polykultuře mohou proti jiným druhům, výrazněji ovlivňovat a měnit ekologické podmínky vodního prostředí (hydrochemický režim). Proto je žádoucí k této skutečnosti přihlédnout při sestavování hustoty rybí obsádky, a to z hlediska utváření a udržení optimálních podmínek ve všech vodách.

Sending
Ohodnotit článek 1-5 hvězdičkami 5 (1 vote)
Hola
  • Sdílet s přáteli