Právě si prohlížíte Koi kapři, okrasné zlaté ryby, co ovlivňuje zbarvení ryb

Koi kapři, okrasné zlaté ryby, co ovlivňuje zbarvení ryb

Oproti rybám, které se vyskytují tropech a subtropech, kde můžeme narazit na nejbarevnější barevné mixy vůbec, nejsou naše sladkovodní ryby tak pestře zbarveny. Někdy ale dokáže i naše příroda příroda začarovat a naše ryby tak změní k nepoznání. Každý určitě slyšel o zlaté rybě, která splní tři přání. I když zlatých ryb nemáme jistě v revírech nazbyt, přece se s nimi čas od času setkáváme i v úlovcích.

V posledních letech se tyto ryby stávají i předmětem záměrného výběru i cílevědomého chovu. Především pro okrasné nádrže a akvária. Jedná se o převážně o kapry rodu koi-Cyprinus carpio. Tyto okrasné ryby byly k nám dovezeny z asijských zemí, jelikož asiati v těchto chovech vynikají. Odtud se barevné ryby rozšířily již do všech světových oblastí.

Xantorismus, neboli zabarvení ryb, při kterých vznikají aberace červeně a žlutě, známe také u řady dalších ryb například jesena, karasa i sumce. Setkáváme se s nimi u dalších druhů, například u lína, pstruha, amura a dalších ryb.

Přirozené zbarvení může být ovlivněno například dobou rozmnožování (pestřejší vybarvení samců), charakterem prostředí (pstruzi jsou v tomto případě doslova chameleóny), prosvětlením nebo naopak zastíněním vod, barvou vody, obsahem rozpuštěného kyslíku, onemocněním, znečištěním vody, skladbou přijímané potravy a podobně.

Toto zbarvení může převzít i funkci ochrannou. Spodní část těla ryb bývá proto převážně světlá, hřbetní partie jsou naopak tmavé, často černé. Ty ryby, které žijí u dna, se dovedou zcela přizpůsobit jeho zbarvení. Ryby žijící v hejnu mívají monotónnější nenápadné zbarvení, naopak druhy individuálně rozptýlené mívají zbarvení pestřejší (jedním z důvodů může být snazší vyhledávání při rozmnožování).

Také hormonální činnost (adrenalin) vyvolává změny v zbarvení. Proměny v barevnosti umožňují pigmentové buňky (chromatofory), rozmístěné v kůži pod šupinami. Měněním tvarů, shlukováním nebo naopak rozptýlením dovedou vyvolávat změny v sytosti zbarvení. Zrnka melaninu v melanoforech vyvolávají tmavé až černé zbarvení, xantofory žlutooranžové.

V leukoforech se nalézají zrnka guaninu způsobující bílé až stříbrné zbarvení. Setkáme se s nimi i na povrchu některých stěn uvnitř rybího těla (pobřišnice. plynový měchýř, sítnice oka). Proto je například pobřišnice karasa stříbřitého nebo ostroretky černá. Za základní barvy jsou označovány černá, žlutá, červená a ostatní (například hnědá, zelená) vznikají kombinací barev základních. Podrobnější informace na tohle téma najdete zde.

Sending
User Review
0 (0 votes)

Napsat komentář