Jak správně převážet ryby do nových revírů

!UPOZORNĚNÍ!

TENTO ČLÁNEK  JE URČEN POUZE PRO RYBÁŘSKÉ ORGANIZACE. V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NENÍ URČEN PRO RYBÁŘE, KTEŘÍ SE TÍMTO ZPŮSOBEM SNAŽÍ VYDĚLÁVAT NA SVAZOVÝCH VODÁCH V Č.R.

Přeprava ryb je nejdůležitějším faktorem při  vysazování do nových vod.  Zejména pokud se jedná o ryby mateční a lososovité, tak je potřeba převozu věnovat mimořádnou pozornost. Jak všichni dobře víme, může dojít až vydýchání kyslíku ve vodě. Tato okolnost může způsobit i úhyn ryb. Aby k úhynu nedošlo, je účelné okysličit vodu v transportních nádobách vzduchem nebo kyslíkem. Pro přepravu ryb na větší vzdálenosti je třeba toto nezbytné zařízení technicky dobře vybavit.

Výchozím údajem je skutečná fyziologická spotřeba kyslíku rybami o známé hmotnosti za dané teploty vody. Jeden kg kapra živé hmotnosti spotřebuje při 10 °C teploty vody za hodinu asi 40 mg kyslíku. Při teplotě 20 °C dokonce 120 mg kyslíku. U pstruha je spotřeba kyslíku víc než dvojnásobná. Dalším faktorem úspěšné přepravy je způsob využití kyslíku nebo vzduchu, to je účinnost jeho přestupu do vody. Většinou se používá rozptylových hadic, uložených na dně přepravních nádob.

Účinnost tohoto systému okysličování vody je velmi nízká a pohybuje se od 3 do 7 % kyslíku dodaného do vody. U vzduchu se účinnost snižuje ještě pětinásobně, vzhledem k obsahu kyslíku ve vzduchu. Fyziologická spotřeba kyslíku rybami určité hmotnosti za vymezenou dobu při známé účinnosti přestupu kyslíku do vody, nám určí celkovou potřebu kyslíku. Na tuto potřebu +5 % jištění zabezpečujeme kyslík z lahví (1 m3 kyslíku je asi 1,42 kg, 1 malá láhev technického kyslíku má 3 m3 kyslíku) nebo potřebný výkon pomocného kompresoru.

Způsob přepravy ryb v bednách pomocí rozptylových hadic je zatím nejrozšířenější, ovšem není, jak bylo uvedeno, dostatečně účinný, protože podíl hmotnosti vezených ryb vůči vodě se pohybuje v poměru 1:3 až :1. Velmi perspektivní a vysoce účinný se jeví způsob přepravy ryb pod tlakem atmosféry na hladinu vody. Nic nebrání využít k přepravě větších ryb hermetické kontejnery s možností měření tlaku atmosféry na hladinu, vybavené pohodlným vypouštěcím zařízením k vysazování ryb.

Tlak směsi plynů s převážným podílem kyslíku na hladinu je od 0,05 do 0,25 atm. Tento způsob přepravy zaručuje vysokou účinnost přestupu do vody. Nevyužitým se stává pouze ten kyslík, který uniká netěsnostmi. Tímto způsobem lze zvyšovat v provozních podmínkách podíl hmotnosti převážených ryb vůči vodě na poměr 1:2 až 2:1. Tím podstatně stoupá rentabilita přepravy ryb. Ovšem i tento způsob přepravy ryb nese s sebou určitá nebezpečí.

Tlak směsi plynů s významným podílem kyslíku na hladinu ryba vyrovnává uvnitř svého organismu zvýšeným rozpouštěním jednotlivých plynů v krvi a v tělních tekutinách. Rozpouštění se děje v poměru parciálních tlaků plynů nad hladinou. Ryba převážená pod tlakem jako by žila v takové hloubce vody, jaké zhruba odpovídá tlak na hladinu (0,25 atm. asi 2,5 m pod hladinou). Této hloubce ryba přizpůsobí zejména činnost plynového měchýře.

Prudkým snížením tlaku na hladinu (propíchnutím pytle, uříznutím úvazku, odfouknutím ventilu) dojde k náhlým změnám v organismu ryby, k uvolnění plynů z tkáňových, tekutin a hlavně z krve nebo dokonce k prasknutí plynového měchýře (kesonová choroba). Ryby se podařilo prakticky úspěšně převézt, ale nešetrným snížením tlaku na hladinu za několik okamžiků hynou..Neméně nebezpečné při přepravě ryb, zejména váčkového plůdku pod kyslíkovou atmosférou, je vysoké nasycení vody kyslíkem.

Nasycení vody kyslíkem je přímo úměrné podílu kyslíku v atmosféře nad hladinou, tudíž jeho parciálnímu tlaku. V případě čistého kyslíku se může voda nasytit teoreticky až na 500 % kyslíkem. Často jsme pozorovali nasycení 360-402 %. V důsledku toho dochází k poruchám mechanismu dýchání nerovnováhou mezi parciálním tlakem kyslíku a kysličníku uhličitého. Ryba vlastně přestává mít potřebu dýchat.

Takto fyziologicky narušený organismus se po vysazení těžko adaptuje na změněné podmínky prostředí a rovněž hyne. Pro přepravu ryb pod tlakem platí tyto hlavní zásady: Vyvarovat se prudkému snížení tlaku atmosféry na hladinu. Osvědčilo se zabudování ventilků autoduše do stěny pytle z PVC, uzávěr pytle řešit kovovými svorkami na šrouby. Atmosféru nad hladinou jen zčásti doplňovat kyslíkem a přitom používat nižších tlaků, pytle nenarážet.

Ve většině případů přepravy plůdku zcela postačí čistý vzduch, pokud nejde o dlouhodobou přepravu při zvýšených teplotách. Výlovem a přepravou se organismus ryb vždycky velmi zeslabuje. Šetrné zacházení s rybami během výlovů a převozů a vysazování se vždy vyplácí. Je nezbytným předpokladem dalšího bezztrátového chovu.

Sending
Ohodnotit článek 1-5 hvězdičkami 5 (2 votes)
Hola
  • Sdílet s přáteli