Jak na zakládání trdlišť v revírech pro přirozené tření ryb

Poloumělý a umělý chov ryb má u nás poměrně dlouhou tradici. V současné době je většina našich hospodářsky důležitějších druhů ryb uměle vytírána a u řady z nich je to hlavní perspektiva jejich udržení v našich tocích.

Přesto však nesmíme zapomínat na to, že většina původních druhů se může v našich vodách bez problémů vytírat, ale část z nich už těžko hledá vhodná trdliště. Ta byla povětšinou zničena při různých úpravách toků, nebo v nově vybudovaných revírech, kde se povětšinou ryba nemá kam schovat, natož se v klidu vytřít.

Při současném trendu směřujícímu k zlepšení jakosti a kvality vody v našich řekách se může i přirozený výtěr ryb stát důležitým faktorem zarybňování. Z těchto důvodů je v zájmu nás rybářů pomoci některým druhům ryb vytvářet dobré výtěrové podmínky na uměle založených trdlištích.

Pokud můžeme v době tření zvýšením hladiny zaplavit travnaté vodní okraje, vytvoříme rybám nejlepší podmínky pro výtěr. To se týká především štiky a některých kaprovitých ryb. Musíme však zvýšenou hladinu udržet až do rozplavání plůdku, jinak by naše snaha vyšla naprázdno. Tento problém bývá dost často vidět na většině přehrad v České republice.

Častěji se nám může naskytnout příležitost k založení jednoduchého trdliště. Na tuto skutečnost by neměla zapomínat žádná rybářské organizace. I když na druhou stranu je to některým organizacím úplně jedno. Proto je nejlepší se spolehnout sám na sebe, nebo na své známe, s kterými můžete celou akci zrealizovat.

Budování trdlišť je možné v nádržích, rybnících i řekách. Jejich cílem je rozšíření ploch vhodných k přirozenému výtěru a zvýšení přirozené produkce násad s přihlédnutím k místním podmínkám. Pro přípravu substrátu umělého trdliště se používají různé rostlinné materiály jako chvojí, jívové větve, suchá tráva, ostřice, síťované plátno a podobně. Nejjednodušší přirozené trdliště založíme potopením několika menších smrčků nebo boroviček.

Každý stromek musíme zakotvit, k čemuž stačí větší kámen a pevný provaz. Ve vzpřímené poloze jej udržuje polystyrénová bójka a pevné lanko, podobné jako u označení místa při lovu kaprů. Po skončení výtěru a vykulení plůdku nezapomeneme tyto stromky odstranit.

Také můžeme zatlouci do vhodného dna kůly s přivázanými větvemi chvojí, jívy atd. Tento způsob je vhodný v řekách s měkkým dnem. Nejvýhodnější vzdálenost mezi skupinami větví je asi třicet centimetrů, při jejich rozestupu nad osmdesát centimetrů už ryby na trdliště příliš ochotně nejdou.

Velmi se zde osvědčily borové větve. Při dobrém výtěru je na jednom m2 umělého trdliště asi půl miliónu a více jiker. Jiným typem je rámové plovoucí trdliště, tvořené vyschlými dřevěnými rámy nebo žebříky o rozměrech čtyři až šest krát jeden metr.

Ke dřevěnému rámu se připevní ve vzdálenosti padesáti až sta centimetrů substrát svázaný z větví a chvojí. Ani zde nezapomínáme rámová trdliště řádně ukotvit proti vlnobití a proudění vody. Více rámů můžeme spojit, pak je nutné je obzvlášť dobře ukotvit a zajistit kůly.

Velice efektivní jsou trdliště v zálivech řek, v průlivech mezi ostrůvky a v dalších vhodných místech s hloubkami od dvou do pěti metrů. Vybíráme místa s častým vlněním, kde se voda dobře prohřívá i prokysličuje a kde nedochází k silnějšímu zabahňování substrátu trdliště. Na zabahněný substrát se ryby nevytřou a způsobuje i úhyn již nakladených jiker. Nedoporučuje se stavět trdliště ve velkých hloubkách a ani v místech se silným vlněním.

Neméně důležitá je i doba přípravy umělého trdliště. Předčasně vybudované trdliště se zabahňuje a ztrácí na svěžesti a přitažlivosti pro ryby. Podobně nelze počítat s dobrým efektem u pozdě založeného trdliště.

Nejlepší je vybudovat toto trdliště jeden týden před začátkem masového tření, které probíhá u různých druhů ryb při různé teplotě. Proto je potřeba včas všechno připravit na břehu tak, abychom mohli trdliště včas založit.

rozmnožování ryb

Trdliště čas od času kontrolujeme, zvláště za zvýšených vodních stavů a při bouřlivém větru. Často se totiž stává, že se špatně upevněné rámy utrhnou z kůlů a kotev, což může mít za následek zničení jiker.

Pokud se výtěrový substrát silněji zabahňuje, je třeba jej po třech až čtyřech dnech opatrně propláchnout vodou a nánosy kalu odstranit. Při poklesu hladiny nádrže je třeba opatrně trdliště přemístit do hlubší vody.

Tyto trdliště necháváme na svém místě nejméně tři až čtyři dny po vykulení larev. Ty zde tráví klidové stadium a po rozplavání slouží trdliště i jako první ochrana drobných rybiček před nepřáteli. Potom hejna potěru odplouvají do mělkých pobřežních vod a to již můžeme umělé trdliště odstranit. Rámy necháme dobře vyschnout a uschováme je pro použití v příštím roce.

Oplozenost jiker na těchto trdlištích je zpravidla výborná a při kulení uhyne zpravidla jen deset až patnáct procent larev. Jikry ve stádiu očních bodů lze i se substrátem opatrně převézt do rybníka nebo jiné lokality. Je však třeba zabránit přímému slunečnímu svitu a vyschnutí jiker. Myšlenka budování umělých trdlišť není nová a sahá daleko do minulosti.

Další články na podobné téma zde

V poslední době se na ni trochu zapomnělo a je využívána častěji jen při poloumělém chovu candáta. Na většině našich nádrží se vzhledem k jarnímu a letnímu vypouštění vod nemají možnost fytofilní druhy ryb vytírat. Nenacházejí dostatek vhodného substrátu pro kladení jiker, neboť přirozených trdlišť je zde velmi málo. Budování umělých trdlišť je tedy jednou z možností, kterou by měli naši rybáři více využívat.


Druh ryby     —–   Tření v měsících    Vyvrcholení tření Počátek tření


Štika obecná         březen – duben        6—10°C                     5°C

Candát obecný     duben – květen         9—10°C                     7°C

Okoun říční          duben – květen          9—11°C                      8°C

Plotice obecná     duben – květen         12—16°C                    10°C

Sumec velký        květen – červen         20—22°C                   18°C

Kapr obecný       květen – červen          20—22°C                  18°C


Sending
Ohodnotit článek 1-5 hvězdičkami 5 (4 votes)

Sdílet s přáteli