Pro život ryb a jejich zdárný vývoj má podstatný vliv teplota vody, která ovlivňuje životně důležitý obsah kyslíku ve vodě, vývoj pohlavních orgánů, látkovou výměnu a příjem potravy. Chladná voda má schopnost přijímat větší obsah plynů, tedy i kyslíku, zatímco ve vodě teplejší se lépe rozpouštějí pevné látky, ale tato voda špatně váže plyny.
Teplota vody je ovlivněna rychlostí proudění, členit odstídnatění terénu, či zastínění vysokými porosty a samozřejmě i výškou vodního sloupce. Z toho můžeme usuzovat, že chladné vody mají vysoký obsah kyslíku (horské potoky a bystřiny ), zatímco mělké vodní nádrže budou podstatně teplejší, ale také s menším obsahem kyslíku. I zde platí, žé jednotlivé druhy ryb mají na obsah kyslíku a teplotu vody různé nároky.
Lososovité ryby vyžadují vody, kde teplota nevystupuje nad 20 °C. Výjimku tvoří pstruh duhový, který snese poměrně dobře i vyšší teplotu. Z těchto, ale i dalších důvodů, bývá přidáván do nádrží. Kaprovité ryby potřebují naopak ke svému životu vody teplejší. Aby u těchto ryb mohla probíhat látková výměna, musí voda dosahovat nejméně 7 °C.
Optimální teplota je 20-28 °C. Víme, že v našich podmínkách při střídání čtyř ročních období, je tato teplota vody maximálně v krátkém období léta. Proto například kapr roste u nás intenzivně jen v letních měsících, zatímco v zemích s vyšší teplotou vody v průběhu roku, je jeho přírůstek nesrovnatelně vyšší, především v prvních třech až čtyřech letech života.
Další články na podobné téma zde
Teplota vody má velký význam i pro rozmnožování ryb, protože určuje i pohlavní zralost jedinců a dozrávání jiker a mlíčí. Při teplotách, které jsou nižší než je pro výtěr jednotlivých druhů ryb třeba, se teplomilné druhy ryb netřou, zralé produkty jsou zadržovány v těle a dochází i ke zdravotním poruchám. Podle teploty vody můžeme rozlišit ryby na druhy, které se třou v chladném období a na ostatní, kterým vyhovuje pro tření období teplé.
Všeobecně lze říci, že lososovité ryby a mník jednovousý se vytírají v chladném období, u ostatních druhů ryb probíhá tření v teplejší vodě. Největší nárok na teplou vodu mají v našich vodách kaprovité druhy a sumci. Amur bílý a tolstolobik jsou natolik teplomilné ryby, že v našich podmínkách nemůže dojít k jejich přirozenému výtěru a jejich reprodukce musí být zabezpečována uměle. Do revíru je pak vysazován již jako roček nebo ryba dvou a víceletá.
Pro přehlednost uvádíme, kdy se jednotlivé druhy našich ryb třou, a když tento termín může být vzhledem k povětrnostním podmínkám a dalším vlivům, značně posunut.
Pstruh obecný – říjen, únor vždy podle teploty vody 6 – 0°C
Síh severní maréna – listopad, prosinec
Sivěn americký – listopad, prosinec
Mník jednovousý – prosinec, leden
Pstruh duhový – únor, březen teplota vody 8 – 10°C
Štika obecná – únor, březen
Okoun říční – březen, červen
Hlavatka podunajská – březen, červen
Lipan podhorní – březen, květen
Jelec tloušť – duben, květen
Plotice obecná – duben, květen
Candát obecný – duben, květen
Cejn velký – květen, červen
Parma obecná – květen, červen
Lín obecný – květen, červen
Kapr obecný – červen, červenec teplota vody 16 – 18°C
Sumec velký – červen, červenec
