V přírodě, a především ve vodním prostředí, se jen velmi zřídka vyskytují jedinci různých druhů živočichů a rostlin. Převážně zde žijí organismy seskupené ve společenstvech (biocenóza). Jednotlivé složky tohoto společenstva jsou na sobě vzájemně závislé. Nejzákladnějším prvkem pro každý druh je výživa a zde jednotlivé druhy tvoří ostatním základní složku potravy. Tak můžeme tato společenstva rozdělit na producenty, konzumenty a destruenty (někdy také říkáme reducenty).
Ty nejdrobnější organismy tvoří základ potravního řetězce, na jehož konci ve vodním prostředí jsou zařazeni dravci druhého řádu. Producenti jsou organismy, které za pomoci slunečního záření, oxidu uhličitého, vody a jednoduchých organických sloučenin vytvářejí asimilací (fotosyntézou) energeticky bohaté ústrojné látky, Zde hrají hlavní úlohu zelené rostliny, které vodě dodávají také kyslík.
Konzumenti jsou živočichové, které jsou výsledkem činnosti producentů, přijímají jako potravu. Tou kryjí svoji potřebu energie, kterou potřebují k pohybu, dýchání i k výstavbě vlastního těla. Destruenti jsou organismy, které dokáží za pomoci vlastních látek (exoenzymů) rozrušovat organické látky. K těmto organismům řadíme bakterie, plísně a houby.
Narušují a mineralisují ústrojné sloučeniny, nahromaděné v tělech rostlin i živočichů, takže mohou takto získané biogenní prvky opět využívat rostlinné organismy. Je to v podstatě koloběh živin ve vodě. Jenom pro zajímavost na tvorbu těla je spotřebováno velmi málo energie (jen několik procent), největší část se spotřebuje pohybem, dýcháním atd. Je to řečeno velmi zjednodušeně.
Kolik je spotřebováno na stavbu těla, vám přiblíží jednoduchý popis. Vodní sloupec má různou hloubku, která je jiná v mělkém rybníku, jiná v tekoucí vodě a zcela odlišná v hluboké přehradní nádrži. Je tedy samozřejmé, že ne v každé vrstvě může probíhat fotosyntéza, která je závislá rybářům na slunečním záření. Například v dolních vrstvách vody hlubokých nádrží, kam sluneční paprsky již neproniknou (aspoň převážná část spektra) nemají zelené rostliny (producenti) podmínky k růstu.
Konzumenti však mohou v těchto vrstvách existovat, ale musí přijímat ty ústrojné látky, které klesají z horních vrstev vody. To jsou žijící, ale převážně již odumírající organismy. Aby však měly potravu potřebnou pro svůj růst a život i producenti, dochází při jarní a podzimní cirkulaci k výměně vody a spodní vrstva je vytlačována nahoru spolu s živinami, potřebnými k jejich životu.
K přísunu živin do nádrži přispívají hlavně přítoky. Limnologické názvy organismů podle způsobu jejich života obsah rostlinných látek v nádrži. Je-li však produkce organických látek tak silná, že je nemohou destrumenti zmineralizoyat (to způsobuje hlavně nedostatek kyslíku), ukládá se nadbytek organické hmoty na dně ve formě bahna, kterým se nádrž zanáší a zmenšuje její objem. Také jakákoliv významnější změna v prostředí vyvolá další změny i u ostatních druhů.
Proto je pro harmonický vývoj celého biotopu nutná rovnováha, aby byly zabezpečeny základní podmínky vývoje každého společenstva. Vysvětleme si nyní některé termíny, se kterými se setkáváme v odborné literatuře. Bentos jsou organismy, které žijí v usazeninách dna. Jsou to nitěnky, různé druhy červů a měkkýšů, ale i rostlinné organismy, které potřebují‘ k životu pevný substrát nebo sediment. Perifyton jsou rostlinnné nebo živočišné organismy přisedlé na stoncích rostlin nebo na předmětech ponořených do vody.
Další články na podobné téma zde
Plankton, jako drobné organismy, které vzhledem ke svým málo vyvinutým pohybovým orgánům, nemohou překonávat proudění vody, a proto jsou vodním sloupcem volně unášeny. Plankton ještě dále dělíme na fytoplankton (rostlinného původu) a zooplankton včasného původu. Do planktonu jsou zařazeny i bakterie. Protože plankton je v zásadě hlavní potrava ryb, zvlášť v době jejich vývoje a v mládí, kdy nemohou, vzhledem ke sve velikosti větší potravu přijímat, řekneme si něco o jeho složení.
Rostlinný plankton í fytoplankton tvoří převážně sinice a různé druhy ras. Ty se zvlášť v příhodných podmiňkách (teplé letní dny), tak masově rozmnoží, že zabarvují vodu do zelena a na hladině vytvářejí souvislé povlaky. Tento plankton může přijímat i plůdek některých ryb a z dospělců tolstolobik bílý a tolstolobec pestrý.
Jinak je fytoplankton základem výživy ostatních vodních organismů, které zase ke svému životu potřebují ryby. Živočišný plankton (zooplankton), tvoří prvoci, vířníci, korýši a larvy hmyzu. Tento plankton se živí právě drobnými řasami, sinicemi a bakteriemi, ale i odumřelými drobnými částečkami rostlin a živočichů. Plankton můžeme dělit ještě podle velikosti na čtyři skupiny. Pro naši potřebu však stačí rozdělení na makroplankton a mikroplankton.
